Kalendář akcí

Amfiteátr v Kampusu UJEP od 18:00
Nejstarší známé záznamy se dochovaly v podobě rytin na mamutím klu: už naši pravěcí předkové potřebovali vědět, kde se nachází voda a kudy vedou stezky mamutů, aby si dokázali zajistit základní životní potřeby. Postupem času, ruku v ruce s evolucí směrem k Homo sapiens (tj. člověk moudrý – platí to i dnes?), se vyvíjely způsoby záznamu reality sloužící pro orientaci v prostoru – mapy.

Období zámořských objevů předznamenaly některé teoretické objevy Aristotelovy. V dobách, kdy právě Aristoteles řekl, že Země je kulatá (3. – 4. stol. př.n.l.), se začaly v mapách zaznamenávat světové strany. Následně v 9. století n.l. Číňané vynalezli a začali používat kompas. Zmíněné záznamy lze definovat jako staré mapy, které zobrazovaly tehdejší svět za využití nejmodernější techniky v co nejpřesnější formě. Je ovšem jasné, že pojmy jako generalizace, orientace, kartografické zkreslení, transformační rovnice, loxodroma, nebo ortodroma, mapa tepelných ostrovů, digitální model reliéfu nebo také batymetrie nabývaly na významu až s postupným nárůstem letokruhů na nejstarších sekvojích světa. A o tom si právě budeme povídat.

A kudy vede cesta k moři? Na kole na sever k Baltu. Ale kde je sever je z pohledu starých map relativní… Ostatně – kamkoli na Zemi pojedete, dojedete k moři. Těšte se ;-) Ukážeme si DRON a dřevěné vrtule, reprinty starých map, či záznam cesty k moři.

Přednáší Ing. Jaroslav Nýdrle a Ing. Dominik Brétt, Fakulta životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Fakulta stavební ČVUT v Praze

Cyklus přednášek Piknik Nobel vznikl ve spolupráci s projektem č. 304011U405 Propagácia a zvyšovanie atraktívnosti prírodovedno-technických odborov špecializovaných pre potreby praxe v cezhraničných oblastiach.