Zajištění harmonizace krajinotvorné, hydrologické a produkční funkce agrárních valů a teras pro diverzifikaci aktivit na venkově.

Podchycení rozšíření agrárních valů včetně parametrů a zpracování v prostředí GIS

Odpovídá: Ing. Jitka Elznicová PhD.
Spolurešitel: RNDr. Iva Machová, Ph.D. , Mgr. Jiří Riezner, Ph.D.

Metodika

Archivní letecké snímky modelových lokalit byly zpracovány do podoby ortofota (Elznicová, 2008). Na základě ortofot z minulosti a současnosti byla identifikována vegetace na agrárních valech a zakreslována pomocí nástrojů GIS jako polygonové vrstvy. Byla vytvořena databáze rozlišující valy s kontinuální existencí od 30. (40.) let 20. stol. do současnosti; zvětšení těchto původních valů nebo vznik nových; valy zaniklé nebo neidentifikovatelné použitou metodou. Byly vytvořeny trojrozměrné pohledy studovaných lokalit. (Elznicová et Machová, 2010 a,b,c,d).
Na základě těchto dat byla provedena analýza výskytu agrárních valů (prostorové změny i procentuální změny) a teras vůči ostatním krajinným prvkům; analýza vývoje agrárních valů a teras a analýza vlivu sklonitosti na výskyt agrárních valů a teras.
Byla navržena metodika hodnocení krajinného rázu území, které je typické hojným výskytem agrárních valů a mezí a jejich doprovodné dřevinné vegetace. Založena je na obecně používané metodice hodnocení krajinného rázu, doplněné o vyhodnocení kvalitativních a prostorových (kvantitativních a strukturálních) parametrů liniových doprovodných společenstev agrárních valů a mezí. (Riezner 2011)

Výsledky

Pomocí analýzy vývoje agrárních valů bylo prokázáno zvětšení plochy valů na všech sledovaných lokalitách. Zvětšení plochy valů, pozorovatelné na leteckých snímcích, může být způsobeno buď zvětšením korun stromů rostoucích na valech nebo šířením dřevin z valů na sousední pozemky. Např. na úpatí Oblíku na Lounsku z 25 ha existujících valů v r. 1938 došlo ke zvětšení rozlohy valů v r. 2002 na 52,5 ha (Elznicová et Machová 2010 e). Ve Verneřickém středohoří došlo ve stejném období též k rozšíření plochy valů z 58 ha na 98,7 ha. Část této identifikované vegetace dřevin je součástí valů mimo les (83 ha) a část splynula (16 ha) v souvislý lesní porost (Machová et Elznicová 2011a). Nejmenší nárůst vegetace na valech bylo zaznamenáno na lokalitě Adolfov, kde došlo k nárůstu z původní velikosti 4 ha (r. 1946) na 6 ha (r. 2002). Naopak k většímu rozšíření plochy porostu dřevin došlo na lokalitě Knínice – Libouchec. Zde z původních 25 ha vegetace na valech ( r. 1938) došlo v současnosti ke zvýšení na 48 ha. Část této identifikované vegetace dřevin je součástí valů mimo les (40 ha) a část splynula (8 ha) v souvislý lesní porost.
Při analýze vlivu sklonitosti na výskyt agrárních valů a teras bylo potvrzeno, že během 60 let došlo k zániku především těch valů, které se nacházely na rovině či mírném svahu. Na valech zachovalých z minulosti dochází dle přírodních podmínek k nárůstu vegetace na valech. V oblastech, které v současné době nejsou intenzivně zemědělsky využívané, dochází k zarůstání okolí valů dřevinami a stávají se součástí lesa.
Při krajinotvorném hodnocení byla zpracovaná metodika použita v severozápadních Čechách na čtyřech krajinných segmentech (Habartice, Knínice, Oblík a Valkeřice). Prokázána byla významná až výjimečná esteticko-krajinářská hodnota zkoumaných lokalit. (Riezner (2011)

Skutečné parametry dosažení cíle

V dílčím cíli V001 byla na modelových lokalitách vyznačena pomocí GIS vegetace na agrárních valech v minulosti a současnosti formou polygonů. V atributových tabulkách byly doplněny informace pro jejich analýzu, jako je krajinný pokryv, nadmořská výška, sklon terénu, orientace ke svahu, geologické podloží. Byl analyzován vývoj krajinné vegetace se zaměřením na agrární valy a vliv okolních faktorů na tento vývoj. Byla navržena metodika hodnocení krajinářského významu valů s využitím jak kvalitativních tak kvantitativních parametrů. Veškeré výsledky jsou zpřístupněny na mapovém serveru univerzity UJEP Ústí nad Labem (mapserver.ujep.cz/projekty/QH82126). Výsledky byly publikovány jako články (3), kapitola v knize (1) či specializované mapy (8). Vznikla řada výsledků např. byl zjištěn rozsah změn plochy vegetace vázané na valy a to včetně jejich rozložení podle svažitosti pozemků; změny krajinného pokryvu v 2. polovině 20. stol. včetně změn valů. Byly zpracovány 2 články zaměřené na význam valů z hlediska krajinné ekologie.

Dosažené výsledky

Jrec – články v v odborném periodiku (časopise)

Elznicová, J. (2008): Zpracování archivních leteckých snímků pro identifikaci změn rozšíření agrárních valů během 20. století. Severočes. Přír., Litoměřice, 39: 17-24.

Elznicová J., Machová I.(2010): Identifikace změn rozšíření agrárních valů na úpatí vrchu Oblíku. Studia Oecologica IV/4, Ústí n.L.: 5 – 14

Riezner J. (2011): Krajinotvorný význam vegetace agrárních valů a teras na příkladu Jesenicka. – Studia Oecologica V/2011: 44 – 53

Riezner J. (2011): Krajinný ráz území typických agrárními valy a mezemi a jejich vegetací na vybraných příkladech ze severozápadních Čech. Studia Oecologica, Ústí nad Labem, roč. V, č. 2, ISSN 0231-9705, s. 65-79

C – kapitola v knize

Machová, I.; Elznicová, J. (2011): Změny agrárních valů a teras ve Verneřickém středohoří a jejich monitorování s využitím nástrojů GIS. In. KOLEJKA, J. (ed): Krajina Česka a Slovenska v současném výzkumu. Masarykova univerzita, Brno, ISBN 978-80-210- 5420-2, 343 s., kapitola 6: s.180-195

O – ostatní

Příspěvek na semináři: Využití letecké fotogrammetrie pro zpracování návrhu pozemkových úprav

Elznicová J.;Machová I.: Identifikace změn rozšíření agrárních valů. In. Hübelová D (ed.) Geografické aspekty středoevropského prostoru. 1.díl. MU Brno PF, Brno,p. 84-96

Elznicová, J : Využití letecké fotogrammetrie pro sledování vývoje agrárních valů a teras. In. sborník se semináře „ Vliv klimatických změn na projektování a realizaci společných zařízení v rámci komplexních pozemkových úprav “. Ústí nad Labem, CD–Rom, září 2009

Nmap -specializovaná mapa s odborným obsahem

certifikované

Elznicová J., Machová I. (2010): Vývoj agrárních valů a teras ve Verneřickém středohoří v letech 1938 až 2002, FŽP UJEP, vytištěno, formát A1, Ústí nad Labem.

Elznicová J., Machová I. (2010): Vývoj agrárních valů a teras na úpatí vrchu Oblíku v Českém středohoří v letech 1938 až 2002, FŽP UJEP, vytištěno, formát A2, Ústí nad Labem.

Elznicová J., Machová I. (2010): Vývoj agrárních valů a teras mezi obcemi Adolfov a Fojtovice v Krušných horách v letech 1946 až 2002, FŽP UJEP, vytištěno, formát A2, Ústí nad Labem.

Elznicová J., Machová I. (2010): Vývoj agrárních valů a teras mezi obcemi Knínice a Libouchec v Krušných horách v letech 1938 až 2002, FŽP UJEP, vytištěno, formát A2, Ústí nad Labem.

probíhá certifikace

Elznicová J.(2011): Analýza vývoje krajiny modelové lokality se zaměřením na agrární valy mezi obcemi Adolfov a Fojtovice v Krušných horách v letech 1946 až 2002, FŽP UJEP, vytištěno, formát A4, Ústí nad Labem, 21 s.

Elznicová J. (2011): Analýza vývoje krajiny modelové lokality se zaměřením na agrární valy a terasy mezi obcemi Knínice a Libouchec v Krušných horách v letech 1938 až 2002. FŽP UJEP, vytištěno, formát A4, Ústí nad Labem, 20 s.

Elznicová J.(2011): Analýza vývoje krajiny modelové lokality se zaměřením na agrární valy a terasy na úpatí vrchu Oblíku v Českém středohoří v letech 1938 až 2002, FŽP UJEP, vytištěno, formát A4, Ústí nad Labem, 20 s.

Elznicová J. (2011): Analýza vývoje krajiny modelové lokality se zaměřením na agrární valy a terasy ve Verneřickém středohoří v letech 1938 až 2002, FŽP UJEP, vytištěno, formát A3, Ústí nad Labem, 20s.

Na základě získaných výsledků výzkumu budou definovány způsoby hospodaření a potřebné úpravy agrárních valů. Dojde tak ke zmírnění negativních důsledků hydrologických extrémů a očekávanému posílení zásob povrchových a podzemních vod.

Odpovídá: Prof. Ing. Pavel Kovář DrSc.
Spolurešitel: Doc. Ing. Jakub Štibinger, CSc., Ing. Milan Kasl, Prof. Ing. Miloslav Janeček, DrSc., Ing. Konstantin Dimitrovský, Ing. Milan Sůva, Ing. Michaela Hrabalíková, Ing. Darina Vaššová, Ing. Jitka Pešková

Metodika

Dílčím cílem bylo definovat metodické postupy vedoucí ke vhodnému hospodaření v krajině s agrárními valy, které by zlepšilo zadržení vody v krajině. Nezbytný podklad pro tuto metodiku byly výsledky z měření terénních infiltračních experimentů a to z testů přímo na agrárních valech a mimo agrární val (Verneřicko, Adolfov, Libouchec) a zároveň modelované hodnoty povrchového odtoku (KINFIL). Pro území s agrárními valy obecně bude velice důležité dodržení požadavků pro minimální úroveň péče, zvláště pak podle GAEC6 o krajinných prvcích. Tyto prvky se podílejí na rozhodování o agrobiodiverzitě, mají významnou protierozní funkci, jsou nedílnou součástí krajiny, člení ji a spoluvytvářejí její ráz. GAEC7 uvádí standard zabránění šíření nežádoucích invazních rostlin na zemědělskou půdu (zvláště pak netýkavky žláznaté a bolševníku velkolepého). GAEC8 vyžaduje ochranu travních porostů v souvislosti se zachováním poměru stálých pastvin vůči zemědělské půdě. Citace vysvětlení působnosti tohoto standardu je v naprostém souladu s ochranou a údržbou agrárních valů: “Travní porosty chrání půdu proti erozi, příznivě ovlivňují množství a kvalitu povrchové i podzemní vody, napomáhají zadržování srážek a zpomalení jejich odtoku, akumulují půdní organickou hmotu a mají velký význam v ochraně biodiverzity.” Obdobně GAEC9 vyžaduje pravidelnou seč nebo spásání travních porostů tak, aby po 31. říjnu každého roku nedosahovala výše TTP přes 30 cm, což opět potvrzuje nutnost jejich řádné údržby a podporu i jejich mimoprodukční funkce. Bylo prokázáno, že agrární valy mají odlišné hydrofyzikální vlastnosti než území trvalých travních porostů mezi nimi, a pokud jsou uspořádány po vrstevnici, mají několikanásobně vyšší intenzitu infiltrace. V důsledku příznivých infiltračních vlastností působí jako protipovodňové a protierozní biotechnické opatření ke snižování povrchového odtoku. Je rovněž možné předpokládat jejich příznivý vliv na vodní režim i v období sucha.

Výsledky

Výše uváděné navrhované metodické postupy hospodaření v krajině s agrárními valy umožní zachovat hydrologicky příznivou funkci agrárních valů ve smyslu působení tohoto prvku na zmírňování extrémních negativních jevů jako jsou záplavy či povodně.

Skutečné parametry dosažení cíle

V dílčím cíli V002 bylo provedeno terénní experimentální měření infiltračních poměrů v území s valy (Verneřicko, Adolfov, Libouchec). Výsledky byly získány a zpracovány simulací srážko-odtokových procesů matematickým modelem KINFIL. Výsledkem jsou doporučení způsobu hospodaření v krajině s agrárními valy. Navrhované hospodaření na pozemcích mezi agrárními valy (trvalé travní pozemky) zajistí zvýšení intenzity infiltrace a tím i posílení zásob povrchových a podzemních vod. Zároveň dojde ke zmírnění negativních důsledků povrchového odtoku, jako jsou erozní procesy a odnosy půd. V důsledku optimalizace vodního režimu dojde zároveň ke zvýšení produkce biomasy v areálu agrárních valů. Byly publikovány 3 články, vytvořen software, k certifikaci je připravována metodika a specializovaná mapa (1).

Dosažené výsledky

Jrec – články v v odborném periodiku (časopise)

Kovář, P., Vaššová, D., 2011: Mitigation of Surface Runoff and Erosion Impacts on Catchment by Stone Hedgerows. Soil and Water Research, Vol.6, 2011 (4), 153-164.

Kovář, P., Vaššová, D., Hrabalíková, M., 2011: Snižování povodňových a erozních účinků povrchového odtoku agrárními valy v krajině. Stavební obzor 10/2011, ISSN 1210-4027, str. 291-296.

Štibinger, J., 2011: Infiltrační schopnosti agrárních valů. Stavební obzor 2/2011,ISSN 1210-4027, s. 78-83.

Nmap -specializovaná mapa s odborným obsahem

probíhá certifikace

Kovář, P., Hrabalíková, M., Štibinger, J., Vaššová, D., 2011: Soubor účelových map k metodice hospodářského využití pozemků s agrárními valy pro vytvoření vhodného vodního režimu a pro snižování účinků povrchového odtoku a erozního nebezpečí. Případová studie Verneřice 1, FŽP ČZU v Praze, vytištěno formát A4, 11 s. http://fzp.czu.cz/vyzkum

R – software

probíhá certifikace

Kovář, P., Štibinger, J., 2011: Vyhodnocení a vzájemné porovnání kvality zájmových ploch s agrárními valy ve vztahu k vodnímu režimu krajiny. http://fzp.czu.cz/vyzkum

Analyzovat soucasnou vegetaci agrárních valu a vyhodnotit její diverzitu ve vztahu k funkcím valu v zemedelské krajine. .

Odpovídá: RNDr. Iva Machová
Spolurešitel: Doc. RNDr. Karel Kubát, CSc., Ing. Kateřina Nováková (Fiedlerová), Mgr. Ladislava Filipová, Ph.D., Ing. Václav Synek, Ph.D.

Metodika

Během trvání projektu došlo ke sběru dat v terénu ve třech oblastech. Termofytikum reprezentovala oblast na úpatí vrchu Oblíku v Lounském středohoří, mezofytikum reprezentovala rozsáhlá oblast ve Verneřickém středohoří a na úpatí Krušných hor a oreofytikum rozsáhlá oblast na vrcholech Krušných hor. V průběhu práce byly v terénu opakovaně navštěvovány lokality a sepsány druhy cévnatých rostlin třemi různými metodami (odděleně soupis druhů na valu a v okolních porostech; soupis druhů na ploškách umístěných na valech a na ploškách v okolních porostech, soupis druhů v liniovém transektu napříč valem s udáním pokryvnosti a totéž na vybrané plošce v sousedním porostu). Sběř dat formou fytocenologických snímků dle Braun-Blanqueta byl použit ke sběru dat na valech v lesních porostech a ve srovnávací studii na valech v sz. Slovensku. S použitím programu Microsoft Excel byly druhy uspořádány dle četnosti zastoupení v každé z oblastí. V terénu i dle odborných map a literatury byly stanoveny další charakteristiky valů např. lokalizace, převýšení i šíře, sklonitost valů i území s valy, vzdálenost od lesa, typ okolních porostů. Tato data se stala základem pro další analýzy např. přítomnost zvláště chráněných a ohrožených druhů, přítomnost nepůvodních druhů, a plevelů, přítomnost lesních druhů, typ chorie, identifikace biotopů dle metodiky Natura 2000, vyhodnocení území s valy metodou ÚSES. Data byly ukládána v programu Turboveg či Microsoft Excel.

Výsledky

Bylo publikováno 10 odborných článků, vzniklo 10 bakalářských a diplomových prací a byla zpracována certifikovaná metodika. K přiblížení vegetačních jednotek byly využity výsledky Natury 2000. Fytocenologické jednotky byly stanoveny empiricky, neboť různorodost složení porostu je neumožnila je přiradit k nižším fytocenologickým jednotkám. Byly proto rozlišeny pouze vyšší syntaxony (svazy, třídy). Přesnější charakteristiku porostu poskytuje multifaktoriální analýza. Výsledky byly uvedeny v prácích Machová et Novák (2008) a Machová (2010). Příčiny složení a struktury porostu mohou být i vlivy uvnitř porostu, jak ukázalo studium vlivu pokryvnosti dřevin na bylinné patro (Machová et al. 2008a). Vyšší pokryvnost stromového a keřového patra vede k redukci patra bylinného. Bohatá druhová skladba včetně vzácných a ohrožených druhů v porostech valů z lokality Oblík včetně četného zastoupení nepůvodních druhů rostlin byly uvedeny v práci Machová et al. (2009) a Machová et al. (2011a). Druhová skladba valů z Verneřicka byla uvedena v práci Machová et al. (2010a) a v práci Machová et al. (2011b). Z výsledků jsou patrné odlišnosti složení porostu valů mezi oblastmi. Pro velkou plochu studované oblasti Verneřicka je možno sledovat i diferenciaci uvnitř oblasti, neboť zde působí rozdílné vlivy. Velice nízké je zastoupení zvláště chráněných a ohrožených druhů a nižší zastoupení mají i nepůvodní druhy (Machová 2010). Potvrdila se očekávaná odlišnost druhové skladby porostu valů v Krušných horách od předcházejících v Českém středohoří a ukázaly se i velké rozdíly mezi valy (Machová et al. 2011b). To lze vysvětlit vlivem přírodních podmínek především nadmořské výšky. Filipová et al. (2011) na valech ve Verneřickém středohoří i Krušných horách obklopených lesními porosty prokázali vliv kamenitosti valu a nadmořské výšky Nadmořská výška negativně ovlivnila pokryvnost keřového patra a kamenitost též negativně ovlivnila celkový počet druhů rostlin na valu. Je zajímavé, že valy ze vzdálených oblastí se nelišily v průměrné pokryvnosti jednotlivých pater vegetace ani v počtu druhů/m2.

Očekávaná negativní funkce valů především jako zdroje plevelů a nepůvodních valů nebyla potvrzena (Machová et al. 2011a).

Skutečné parametry dosažení cíle

Dílčí cíl V003: Výzkum se opíral o rozsáhlou literární rešerši a botanický terénní výzkum v Českém středohoří a na Krušných horách. Byla zpracována databáze druhů rostlin, které se vyskytují na agrárních valech. Byly sledovány vybrané faktory a zjišťován jejich vliv na druhovou skladbu porostu. Výsledky byly publikovány v 9 článcích (+ 1 článek přijat do redakce) a byly podkladem certifikované metodiky, jejíž uznání probíhá. Z výsledků je zřejmá velká druhová diverzita agrárních valů na které se podílí běžné druhy i druhy zvláště chráněné. Druhová skladba je částečně pro každou oblast (území se vzájemně podobnými přírodními podmínkami i managementem) shodná a liší se od oblastí jiných. V nižších polohách má vegetace charakter vzrostlých křovin s příměsí ovocných stromů, ve středních polohách je druhově pestrá blízká složením i strukturou lesům či jejich plášťům a ve vyšších polohách se jedná o nízká travní nebo keříčková společenstva s roztroušenými dřevinami. Nejsou zdrojem zaplevelení okolních pozemků. Byl prokázán vliv některých faktorů na druhovou skladbu a strukturu porostu i vliv porostu na okolí.

Dosažené výsledky

Jrec – články v v odborném periodiku (časopise)

Filipová L., Machová I. (2011): Vegetace vybraných agrárních valů v lesích Verneřického středohoří a úbočí Krušných hor – Stud. Oecol. roč. V, č.2, ISSN 0231-9705, s.: 80-89

Machova I., Novák P. (2008):Přirozené zdroje a způsoby šíření rostlin na agrární valy a terasy. – Studia oecologica, Ústí n. L.1:86 – 92

Machova, I., Uhrová, S., Synek, V. (2008): Srovnání flóry agrárních valů a jejich lemů. – Severočes. Přír., Litoměřice, 39: 7-15.

Machová, I., Filipová, L., Fiedlerová, K. (2008):Dřeviny agrárních valů Českého středohoří a jejich vliv na bylinné patro. – Severočes. Přír., Litoměřice, 39: 1-6.

Janečková ,P (2008): Floristický výzkum chráněných druhů na agrárních valech v okolí Srdova a Brníku v Lounském středohoří. – Severočes. Přír., Litoměřice, 39: 25-30.

Machová I.; Kubát K.; Česká J., Synek V.(2009): Vyhodnocení výskytu cévnatých rostlin
z agrárních valů a teras z úpatí vrchu Oblíku v Českém středohoří. In: Příroda, 28, Praha, 185–202

Machová I., Synek V., Kubát K.: Flóra agrárních valů Krušných hor  (předáno do časopisu Příroda)

Machová I., Synek V. et Nováková K.(2010): Flóra valů a hodnocení příčin jejího složení. Studia Oecologica IV/2010, Ústí n.L.: 40 – 49

Machová I., Elznicová J. et Synek V. (2010): Význam agrárních valů a teras jako migračního prostředí lesních druhů. – Severočes. Přír., Ústí n. L., 41: 75 – 82

Procházková P., Vahala M. et Machová I. (2010): Přiblížení podmínek vegetace agrárních teras u obce Domašín v Krušných horách. – Studia Oecologica IV/4, Ústí n.L.: 50 – 58

v tisku

Machová I., Kubát K., Filipová L. (2011): Vyhodnocení výskytu cévnatých rostlin z agrárních valů a teras ve Verneřickém středohoří. Příroda, odevzdáno do tisku

O – ostatní

Machová I. (2010): Floristicko-fytocenologická studie agrárních valů v CHKO Ćeské středohoří. – Ms. 217 pp. (Dizertace práce depon. in knihovna ČZU Praha)

Fotodokumentace

Nmet – certifikovaná metodika

probíhá certifikace

Machová I., Kubát K., Elznicová J., Riezner J. et P. Kovář (2011a): Význam agrárních valů v krajině a možnosti jejich využití při hospodaření. – Ms. (certifikovaná metodika): 1 – 40.

Možnosti reintrodukce starých a krajových odrůd ovocných dřevin na agrární valy. Kořenové soustavy dřevin na valech a jejich význam pro vegetativní šíření v různých podmínkách; příčiny nestejné odolnosti keřů vůči disturbanci.

Odpovídá: Ing. Helena Soucková CSc., doc. RNDr. Karel Kubát CSc.
Spolurešitel:RNDr. Iva Machová, Ph.D., Ing. Václav Synek, Ph.D., Ing. Katerina Nováková (Fiedlerová),

Dílčí cíl V004A

Byla zpracována rešerše problematiky starých odrůd ovocných dřevin a zjištěna nabídka starých odrůd na trhu. Byla navázána spolupráce s ovocnářskými školkami, zemědělskými pracovišti a výzkumný ústavem. Byla provedena kalkulace nákladů spojených s pěstováním ovocných dřevin. Byly navrženy typy výsadeb dřevin v krajině a doporučení zpracována formou certifikované metodiky. Byla realizována výsadba ovocných dřevin na lokalitě u skanzenu Zubrnice ve Verneřickém středohoří a na úpatí vrchu Oblíku v blízkosti NPR.. Výstup je též formou 2 článků a odborné zprávy pro MZE.

Dílčí cíl V004B

Kořenové systémy dřevin na valech a jejich význam pro vegetativní šíření

Metodika

Ke stanovení způsobu šíření dřevin z valů na úhory byly vykopány kořenové soustavy druhů, které se častěji šíří na úhory (Prunus spinosa, Prunus avium, Cornus sanguinea, Rhamnus cathartica, Fraxinus excelsior). Též byla sebrána a vyseta v různých podmínkách semena a plody hojněji se vyskytujících keřů pro pozorování generativního šíření. Byly vedeny 3 bakalářské práce zaměřené na šíření a pěstování dřevin.

Výsledky

Z autochtonních dřevin hojně se vyskytujících na valech v sz. Čechách se intenzivně vegetativně šíří předevšímPrunus spinosa, P. cerasus a Cornus sanguinea; podrobněji Kubát et Machová (2010). Výsledek studia odolnosti vůči disturbanci je uveden ve zprávě pro AOPK ČR, neboť v CHKO České středohoří se každoročně od léta do podzimu provádí vyřezávání křovin na více plochách. Toto vyřezávání v CHKO České středohoří vyžaduje náklady ve výši ca 3 mil Kč. ročně. Na základě sledování dalšího vývoje křovin bylo zjištěno, že převážná většina jedinců znovu obrazí nejpozději během příští vegetační sezóny bez ohledu na to, ve kterém ročním období byly křoviny vyřezány. Úspěšně regenerují nejen klonální druhy (Prunus spinosa, Cornus sanguinea), ale i druhy a rody prakticky netvořící podzemní kořenové výhony (např. Crataegus, Rosa) (uvedeno v odborné zprávě pro potřeby CHKO České středohoří týkající se šíření dřevin a managementových zásahů). Vliv požáru bylo problematické ověřit, neboť v posledních letech nebyl zaznamenán v CHKO České středohoří ani v jeho blízkém okolí požár křovitých porostů, na kterém by bylo možné sledovat vliv ohně na šíření dřevin, úmyslné vypalování odporuje mnoha předpisům.
Databáze velmi kompletních údajů o kořenových soustavách rostlin již existuje a je volně dostupná na internetu (http://clopla.butbn.cas.cz).
Studium kořenových systémů dřevin potvrdilo údaje z literatury. Pouze u Rhamnus cathartica, který je v literatuře řazen mezi klonální rostliny (rozmnožující se i vegetativně), se v populacích na valech na severním Lounsku tvorba kořenových výmladků prokázat nepodařila (Kubát 2010).

Skutečné parametry dosažení cíle

Dílčí cíl V004A byla zpracována a přijata certifikovaná metodika. (Nákladovost spojená s pěstováním starých a krajových odrůd). V odborných textech byl zpracována historie okrasného školkařství a jeho perspektivy v současnosti a možnosti nepotravinářského využití zemědělské půdy.
Dílčí cíl V004B Při studiu šíření dřevin z agrárních valů na okolní úhory byla prokázána různá míra expanze dřevin. Jako příklad málo se šířícího druhy byl studován Rhamnus cathartica a naopak intenzivně se šířící druh Fraxinus excelsior. Vegetativní šíření bylo studováno odhalením kořenových soustav, generativní šíření pěstováním druhů z diaspor. Byla zjištěna potenciální schopnost pronikání různých druhů dřevin z valů do agrocenóz a to jak terénním studiem kořenových soustav tak studiem výsevů semen a plodů. V terénu byla sledována jejich odolnost vůči disturbanci. Výsledky byly zpracovány formou zprávy pro správu CHKO České středohoří, staly se součástí připravované certifikované metodiky, byly publikovány ve 3 článcích.

Dosažené výsledky

Jrec – články v v odborném periodiku (časopise)

Kubát K. (2010): Struktura populací Rhamnus cathartica na dvou lokalitách v Lounském středohoří. – Zpr. Čes. Bot. Společ.,Praha, 45: 87-92.

Kubát K., Machová I. (2010): Šíření autochtonních dřevin na neobhospodařovaných pozemcích v jz. části Českého středohoří, -. Studia Oecol. 4: 33-39.

Kubát K., Ondráček Č. (2010): Malus sylvestris Mill. v Ústeckém kraji. Severočeskou přírodou, Ústí nad Labem, roč.41, s. 49 – 56.

Součková H.: Inspirace v historii a tradici ovocnářství severních Čech. In. Zahradnictví 8/2009.

v tisku

Kubát K. (2012): Šíření Fraxinus excelsior z valů a lesních okrajů na úhory. Severočeskou přírodou. Odevzdáno do tisku.

Nmet – certifikovaná metodika

certifikované

Součková H. (2010): Nákladovost spojená s výsadbou starých a krajových odrůd ovocných dřevin v podmínkách severních Čech FŽP UJEP, Ústí nad Labem, 35.

Zhodnotit agrární valy a terasy v diverzifikaci zemědělství a navýšit aktivity ve venkovském prostoru.

Odpovídá: Ing. Helena Soucková CSc.,

Metodika

V průběhu řešení byla analyzována agroturistika a venkovská turistika pro region NUTS 2 Severozápad. Vycházeli jsme z četných podkladů (materiály Agrární komory, evidence žádostí o dotace ze SAPARD, z Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, z Programu rozvoje venkova) a dotazníkového šetření. Výsledky byly předány Mze a veřejnost byla s výsledky seznámena formou populárně naučných článků. Možnost rozšíření aktivit na venkově byla i s ohledem na zhodnocení biomasy na valech. Zpracováno do 1 odborného článku. Byl zpracován Katalog agroturistiky severozápadních Čech.

Skutečné parametry dosažení cíle

Dílčí cíl V005 Pro diverzifikaci aktivit na venkově může přispět krajina s valy ke zvýšení atraktivity a tím cestovnímu ruchu. Byl zpracován článek upozorňující na valy jako prostor pro tvorbu biomasy a možnosti jejího zpracování. Byl zpracován katalog agrofarem.

Dosažené výsledky

Jrec – články v v odborném periodiku (časopise)

Součková H. (2011): Okrasné školkařství z hlediska diverzifikace zemědělství In: Zahradnictví 7/2011, s. 54 – 57, ISSN 1213-7596 ZE 4

Součková, H. (2009): Spoluspalování v elektrárnách a teplárnách. Studia oecologica Ústí n. L., 2009,no.1:22-27.ISSN 1802-212X

Součková, H.: Agroturistika jako jedna z významných forem diverzifikace zemědělství, bude zasláno do měsíčníku Zahradnictví