Nedoceněné bio-kulturní dědictví

HISTORICKÉ AGRÁRNÍ VALY A TERASY

V některých kulturních krajinách Střední Evropy označovaných jako historické, lze nalézt specifické prostorové uspořádání krajinných prvků vzniklých v průběhu několika staletí. Jedná se o časoprostorově stabilní antropogenní tvary reliéfu: agrární valy a terasy. Předmětem našeho výzkumu jsou tyto vybrané historické zemědělské krajinné struktury (HZKS), které jsou věcným archivem minulosti, nositelem paměti krajiny.

Krajina horských a podhorských oblastí byla v minulosti intenzivněji využívána pro zemědělskou výrobu, a to i přes vyšší podíl skeletu v půdě a vcelku náročné klimatické podmínky. Rolníci soustavně vybírali kameny z polí a luk a odkládali je na meze, protože jinak by ztěžovaly obhospodařování zemědělské půdy.
Postupně tak vznikaly na hranicích parcel nepřehlédnutelné skeletovité agrární tvary reliéfu – agrární valy a haldy. Agrární valy jsou protáhlé akumulace kamenů dosahující mnohdy značných rozměrů. Někde byly kameny skládány do zídek, což bylo ovlivněno tvarem a množství přítomného kamene. Tyto valy jsou místně nazývány kamenné snosy, hromadnice či kamenice. Dlouhodobá orba a související erozní procesy na svažitých pozemcích, kde byly hranice parcel orientovány přibližně po vrstevnici, vedly postupně až ke vzniku dnešních agrárních teras. Tyto krajinné prvky byly umísťovány na rozhraní parcel, měly tedy také funkci hraniční.
V průběhu 20. století se měnily požadavky na zemědělské hospodaření. V mnoha regionech, nejvíce na úrodných půdách, došlo k intenzifikaci využití půdy a mnohé meze, remízky, liniová dřevinná vegetace, ale i jiné krajinné prvky byly zničeny. Jen v některých oblastech, především v místech s vyšším sklonem a/nebo nadmořskou výškou, regionech s nižší intenzitou provádění kolektivizace, se agrární valy a terasy dochovaly ve větší míře až dodnes. V současné kulturní krajině plní mnohé funkce, ve 21. století v souvislosti s globální změnou klimatu vysoce žádoucí – brání například erozi půdy, zvyšují zadržování vody v krajině.

Agrární valy a terasy v krajině také zvyšují sekundární geodiverzitu a nabízejí řadě druhů rostlin a živočichů pestřejší stanoviště, která současná zemědělská krajina mnohdy neposkytuje. V závislosti na místních podmínkách a snižujícím se antropogenním tlaku zarostly HZKS bylinným a dřevinným porostem a především dřeviny vytvořily výrazné vegetační liniové krajinné prvky. Získaly tak funkci biokoridorů, které jsou podstatné pro fungování krajiny. Zároveň HZKS s doprovodnou vegetací plní množství dalších užitečných funkcí, zvaných dnes ekosystémové služby. V některých lokalitách se jedná o systémy souběžných linií o délce třeba i mnoha set metrů. Prostorové uspořádání HZKS spoluvytváří specifický krajinný ráz s výraznou estetickou hodnotou. Přítomnost HZKS odráží různá uspořádání dochovaných plužin, kulturně-historicky hodnotných krajinných celků. Zejména pokud jsou dnes HZKS doprovázené dřevinnou vegetací, jsou dokladem původních vlastnických vztahů k zemědělské půdě a zároveň výrazně spoluvytváří krajinný ráz dané oblasti.


Dynamika doprovodné vegetace agrární valů a teras v oblasti Verneřicka v Českém středohoří (Děčínsko) (© J. Elznicová, I. Machová 2010)

V současné době není přesně známo, jak rozšířené jsou HZKS v rámci celého Česka. Prozkoumanost jejich rozšíření se v různých oblastech liší.  Porosty na HZKS jsou ovlivňovány upouštěním od hospodaření sousedních pozemků, někde i extenzivní pastvou dobytka. Pastevní hospodaření ohrožuje i samotné reliéfní formy, které mohou být ohroženy i přímými antropogenními zásahy, jako je zejména výstavba infrastruktury. Míra zachování HZKS je regionálně proměnlivá, přičemž mezi oblasti s vysokou hustotou agrárních valů a teras patří České středohoří, Krušné hory, Jeseníky, Krkonoše, Vysočina a podhůří Šumavy. Hodnoty HZKS a jejich doprovodné vegetace nebyly doposud dostatečně oceněny, přestože je lze označit za bio-kulturního dědictví. V krajině totiž představují hodnoty nejen přírodní, historické, ale i estetické.

 

Skupina agrárních teras na Třebíčsku obklopená lesními porosty narušenými kůrovcovou kalamitou (© J. Zacharová 2020)


Historické agrární struktury na svazích kolem obce Heřmanovice v Hrubém Jeseníku (Bruntálsko) (© J. Zacharová 2020)

Výzkum navazuje na dlouhodobá floristická mapování vegetace těchto krajinných struktur RNDr. Ivy Machové, Ph.D. a doc. RNDr. Karla Kubáta, CSc., kteří se věnovali především HZKS v regionu Českého středohoří a Krušných hor. Nedávný projekt IGA UJEP řešený Jitkou Elznicovou umožnil zaměřit se na HZKS pomocí moderních technologií GIS. Nadále pokračují aktivity spojené s kvantifikací rozšíření HZKS v Česku a práce na lokálně zaměřených studiích různých aspektů agrárních valů a teras v kulturní krajině. Zároveň jsou dílčí témata nabízena studentům pro jejich kvalifikační práce na FŽP i PřF UJEP.

TÉMATA VÝZKUMU

  • Jaká je diverzita morfologie agrárních valů a teras?
  • Jaké druhové složení má vegetace na HZKS v různých oblastech?
  • Jaké je rozšíření agrárních valů a teras v rámci Česka?
  • Nositelem jakých hodnot pro společnost jsou HZKS?
  • Jaký význam mají HZKS z pohledu ochrany přírody a krajiny?

TÝM

  • Ing. Johana Jackovičová (Zacharová), Ph.D. (Katedra ŽP, FŽP UJEP)
  • RNDr. Iva Machová, Ph.D. (Katedra ŽP, FŽP UJEP)
  • doc. RNDr. Karel Kubát, CSc. (Katedra biologie PřF UJEP)
  • Mgr. Jiří Riezner, Ph.D. (Katedra geografie PřF UJEP)
  • Ing. Jitka Elznicová, Ph.D. (Katedra informatiky a geoinformatiky, FŽP UJEP)
  • RNDr. Tomáš Matys Grygar, CSc. (Katedra ŽP, FŽP UJEP)
  • Mgr. Diana Holcová, Ph.D. (Katedra ŽP, FŽP UJEP)
  • Mgr. Michal Holec, Ph.D. (Katedra ŽP, FŽP UJEP)
  • Mgr. Martin Dolejš, Ph.D. (Katedra geografie PřF UJEP)
  • Mgr. Eva Horčičková, Ph.D. (Katedra ŽP, FŽP UJEP)
  • doc. Ing. Jan Pacina, Ph.D. (Katedra informatiky a geoinformatiky, FŽP UJEP)
  • Dr. rer. nat. Rohan Shetti (Katedra ŽP, FŽP UJEP)
  • Ing. Jiří Štojdl (Katedra environmentální chemie a technologie, FŽP UJEP)

ŘEŠENÉ PROJEKTY

SGS PřF UJEP: Agrární tvary reliéfu jako výsledek adaptace tradiční zemědělské výroby na přírodní podmínky horských oblastí Česka
Řešitel: Mgr. Jiří Riezner, Ph.D.
Doba řešení: 2021–2022

IGA UJEP: Archivy ukryté v české krajině
                     Hlavní řešitel: Ing. Johana Zacharová, Ph.D.
Trvání projektu: 2021 – 2022

SN-CZ: FloraLith – Ochrana a zachování vybraných biotopů, vzniklých [historickou] hornickou činností a zemědělským využíváním Krušných hor
                    Řešitelé projektu: doc. RNDr. Karel Kubát, CSc., RNDr. Iva Machová, Ph.D., Ing. Petr Lauterbach, Tereza Haasová
Trvání projektu: 10/2019 – 12/2021

IGA UJEP: Využití geoinformatiky pro případové studie resilience krajiny
                    Hlavní řešitel: Ing. Jitka Elznicová, Ph.D.
Trvání projektu: 2019 – 2020

IGA FŽP UJEP: Využití nástrojů GIS k vyhodnocení agrárních valů v Českém středohoří
                    Odpovědný řešitel: RNDr. Iva Machová, Ph.D.
Doba řešení: 2014 – 2016

MZE QH82126: Zajištění harmonizace krajinotvorné, hydrologické a produkční funkce agrárních valů a teras pro diverzifikaci aktivit na venkově
Odpovědný řešitel: RNDr. Iva Machová, Ph.D.
Doba řešení: 2008 – 2011

PUBLIKACE

  • Zacharová, J., Riezner, J., Elznicová, J., Machová, I., Kubát, K., Holcová, D., Holec, M., Pacina, J., Štojdl, J., Matys Grygar, T. (2022): Historical Agricultural Landforms—Central European Bio-Cultural Heritage Worthy of Attention. Land, 11(7), DOI: 3390/land11070963
  • J. Jackovičová, J., Dolejš, M., Riezner, J. (2023): Spatial determinants of the distribution of lynchets and stone walls in NW Czechia: A broad-scale study, Applied Geography, 158: 103036, DOI: 10.1016/j.apgeog.2023.103036.
  • Machová I., Kubát K., Novák P. (2019): Druhová skladba keřového patra na agrárních valech a terasách Českého středohoří. – Severočeskou přírodou, 51: 13 – 23.
  • Machová I., Kubát K., Novák P. (2018): Druhová skladba stromového patra na agrárních valech a terasách v Českém středohoří. – Severočeskou přírodou, 50:13-21.
  • Machová I., Elznicová J.(2011): Změny agrárních valů a teras ve Verneřickém středohoří a jejich monitorování s využitím nástrojů GIS. KOLEJKA, J. (ed): Krajina Česka a Slovenska v současném výzkumu. Masarykova univerzita, Brno, 343 s., kapitola 6: s.180-195.
  • Machová I., Kubát K., Elznicová J., Riezner J., Kovář P. (2011): Význam agrárních valů v krajině a možnosti jejich využití při hospodaření. Nmet (certifikovaná metodika MZE), FŽP UJEP, Ústí n. L., 50 s.
  • Riezner J. (2011): Krajinotvorný význam vegetace agrárních valů a teras na příkladu Jesenicka. – Studia Oecologica, V/2011: 44 – 53.
  • Riezner J. (2011): Krajinný ráz území typických agrárními valy a mezemi a jejich vegetací na vybraných příkladech ze severozápadních Čech. – Studia Oecologica, V/2: 65-79.
  • Machová I., Synek V. et Nováková K. (2010): Flóra valů a hodnocení příčin jejího složení. Studia Oecologica, IV/2010: 40 – 49.
  • Machová I., Elznicová J. et Synek V. (2010): Význam agrárních valů a teras jako migračního prostředí lesních druhů. – Severočeskou přírodou, 41: 75 – 82
  • Elznicová J., Machová I. (2010): Identifikace změn rozšíření agrárních valů na úpatí vrchu Oblíku. Studia Oecologica, IV/4: 5 – 14.
  • Elznicová J., Machová I. (2009): Identifikace změn rozšíření agrárních valů. In. Hübelová D. (ed.): Geografické aspekty středoevropského prostoru. 1.díl. MU Brno PF, Brno, s. 84-96.
  • Riezner J. (2008): „Záhumenicová semibocage“: typ krajinného rázu Jesenicka. – Geografie – sborník České geografické společnosti. 2/113: 173-182.
  • Machová I., Klazar R. (2005): Věková struktura dřevin na agrárních valech. – Severočeskou přírodou, Litoměřice, 36-37: 111–121.
  • Machová I., Kubát K. (2012): Flóra agrárních valů z vrcholových partií Krušných hor. – Studia Oecologica, VI/2: 36 – 44.
  • Kubát K., Machová I. (2010): Šíření autochtonních dřevin na neobhospodařovaných pozemcích v jz. části Českého středohoří (sz. Čechy). – Studia Oecologica, IV/4: 33 – 39.

Specializované mapy s odborným obsahem (Nmap)

Účast na konferencích

  • Elznicová J., Vardarman (Zacharová) J., Machová J., Tůmová Š., Faměra M., Daniels M.J., Matys Grygar T. 2019. The traces of past agricultural practices in hilly regions of the Czech Republic. Poster na konferenci EGU 2019, 21th EGU General Assembly, 7-12.4. 2019, Vídeň, Rakousko; Geophysical Research Abstracts Vol. 21, EGU2019-13919
    Abstrakt
    Poster
  • Machová I., Trögl J., Kubát K., Popelka J., Veronesi-Dáňová P. 2017: Lze vysvětlit příčiny druhové skladby porostů agrárních valů a teras? Konference České botanické společnosti: Ekologie a evoluce rostlin na antropogenních stanovištích střední Evropy, 25.-26.11. 2017, Praha

Aktualizováno ke dni 2.4. 2024