Jak poznat stopu člověka na geochemické mapě půd?

Zdálo by se, že vytvořit geochemickou mapu z obsahů rizikových prvků v půdách a najít místa, kde je půda kontaminovaná lidskou činností, je rutinní záležitost. Rutinní záležitostí je ale jen vytvořit skoro automaticky barevný obrázek a rezignovat na rozpoznání, co na tom obrázku opravdu způsobil člověk. Je jistě možné zhodnotit, kde půdy v nějakém místě přesahují legislativní limity podle příslušných předpisů ministerstva zemědělství ČR, ale tento (rovněž automatický) přístup má dvě hlavní nevýhody. Neumožní zjistit slabé, ale statisticky průkazné zvýšení obsahů rizikových prvků menší než legislativní limit, což je typické pro difúzní znečištění velkých ploch vlivem dlouhodobě působících zdrojů. Na opačné straně „automatický“ způsob tvorby map nerozliší, kde jsou legislativní limity překročeny proto, že půda vznikla z hornin s přirozeně zvýšenými obsahy rizikových prvků. Difúzní kontaminace je důležitá tím, že může trvale a takřka nepozorovaně růst až do momentu, kdy už půdy legislativních limitů dosáhnou – a pak už bude pozdě řešit příčiny a předcházet jim. Na druhé straně, přirozené zvýšení obsahu rizikových prvků většinou neohrožuje potravní řetězec, protože prvky pak nebývají tak biodostupné jako při antropogenním znečištění. My ale víme, jak mapy skutečného antropogenního vlivu na půdy vytvořit.

Odkaz na článek: T. M. Grygar, J. Elznicova, S. Tumova, T. Kylich, J. Skala, K. Hron, and M. A. Alvarez-Vazquez, Moving from geochemical to contamination maps using incomplete chemical information from long-term high-density monitoring of Czech agricultural soils. Environ. Earth. Sci. 82 (2023) 6. https://link.springer.com/article/10.1007/s12665-022-10692-3

Archiv ostatních publikovaný článků naleznete zde