Na studijní program FŽP je možné se přihlásit do 04.10.2020

Fakulta životního prostředí v září otevřela nový navazující magisterský studijní program Technologie pro ochranu životního prostředí. Zpovídali jsme proto Daniela Bůžka – člověka, který se na přípravě programu významně podílel. Daniel Bůžek je absolventem všech stupňů studia na FŽP UJEP (Bc., Ing. i PhD.) a na fakultě nadále působí v roli odborného asistenta. Při tvorbě studijního programu tak vycházel z vlastních studentských zkušeností, kterými studijní program obohatil a doplnil o zajímavé nápady a formy výuky.

Název “Technologie pro ochranu životního prostředí” evokuje “tvrdou” vědu. Jak je tomu při studiu tohoto magisterského oboru? 

Technologie je v určitém slova smyslu rozhodně spojena s vědou, nicméně lze tam najít i její aplikaci. A přesně v takovém duchu jsme se rozhodli připravit studijní obor, který je vlastně takovou kombinací akademického přístupu a praktického pojetí. Studijní obor odráží naše zkušenosti z mnohaletých výzkumů, které na FŽP probíhají. Myslím, že v tomto ohledu máme co nabídnout a měli bychom potenciál našeho výzkumu přenést také přímo do studijního oboru. Dokonce bychom rádi do výzkumných témat intenzivněji zapojili přímo studenty, kteří tak mohou získat zajímavou praxi a rozsáhlé znalosti. Kromě toho studijní obor navazuje na mnohaletou tradici FŽP. Ve skutečnosti jde totiž o inovaci tradičního navazujícího oboru Odpadové hospodářství, který se na FŽP vyučuje řadu let. Inovace byla nutná. Technologie a odpadové hospodářství jsou totiž živý organismus, který se neustále vyvíjí. My jsme cítili povinnost na to reagovat, a jak se lidově říká: Jít s dobou. Již nyní dochází k jisté „revoluci“ v technologiích a odpadovém hospodářství. Tato revoluce je spjata s přechodem na tzv. cirkulární ekonomiku, tedy odpadové hospodářství jako takové zaniká a nastává nová doba zvaná: Oběhové hospodářství. Vycházeli jsme ale i z poptávky po našich absolventech a požadavcích, které po nich potenciální zaměstnavatelé vyžadují. V tomto ohledu jsme navázali kontakty s neakademickou sférou s cílem dostat do výuky praktickou část tak, aby studijní program nebyl pouze teoretický.

Student tohoto magisterského programu si může při studiu vybrat ze dvou specializací. Znamená to tedy, že se může věnovat jen tomu co ho baví?

Přesně tak by se to dalo říci. Celý studijní program je akreditován jako akademicky zaměřený, nicméně já osobně cítím mezi oběma specializacemi významný rozdíl. Specializace Odpadové a oběhové hospodářství ve mně více vyvolává pocit, že jde spíš o prakticky zaměřený obor. Jinými slovy, jako by byl více orientovaný na podnik a na přípravu podnikových ekologů a odpadových (oběhových) hospodářů. Tento obor v navazující formě vyučujeme již tradičně řadu let a sám jsem ho absolvoval. Inovace oboru a jeho praktické zaměření je vidět i v personální skladbě zajišťující výuku. Do výuky se nám zapojila řada expertů z praxe, což jen utvrzuje můj pocit onoho významného rozdílu. To ale neznamená, že se na tomto poli nedá akademicky bádat. Naopak. Tento obor prošel inovací nejen z personálního hlediska, ale také z obsahového. Jak jsem již sdělil v úvodu, tato specializace reaguje na přechod odpadového hospodářství na oběhové. Tato nevyhnutelná změna se již brzy projeví také v celé České republice. S tím souvisí i změna odpadové legislativy a zvyšující se tlak EU na implementaci nových přístupů. Naši absolventi by se v této problematice měli být schopni dobře orientovat a nabyté znalosti a dovednosti nabízet svým budoucím zaměstnavatelům, kterým půjde právě o to, aby absolvent znal současnou problematiku, nikoliv tu minulou.

Naopak, specializace Environmentální technologie na mě působí, že je zaměřena více akademicky a výzkumně. Jde o obor, který více navazuje na výzkum probíhající na fakultě, což je vidět i na skladbě jednotlivých předmětů. Tato specializace má také svá opodstatnění, neboť je celosvětově vyvíjen tlak na čistší technologie. Objevují se neustále nové výzvy, např. jak lépe čistit a upravovat vodu (nejen odpadní, ale i pitnou). To samé platí i pro ovzduší. S rostoucím počtem škodlivých látek v životním prostředí, tzv. mikropolutanty, se z tohoto důvodu objevují mezery v současných technologiích. Vzhledem k aktuálnímu tématu mohou studenti tento problém řešit během svého studia právě na této specializaci.

Společnou částí obou specializací je chemie, která je zaměřená na chování znečišťujících látek ve složkách životního prostředí, jejich migraci, transport, degradaci, ale například i jejich analytické stanovení. I když je chemie pro řadu studentů odrazující, tak je třeba si uvědomit, že bez základních znalostí nelze ochranu životního prostředí realizovat, a to bez ohledu na vybranou specializaci. Protože jde také o tok hmoty a energie, který je součástí odpadové (oběhové) i technologické části, tak se studenti setkají i se základními chemicko-inženýrskými operacemi, se kterými je potřeba umět pracovat alespoň základními bilancemi. Proto se v některých předmětech studenti setkají s řadou výpočtů, které budou muset zvládnout.

Jaké jsou současné trendy v tomto odvětví a jsou také implementovány do výuky? Čím je studijní program inovativní?

Po odborné stránce současné trendy souvisejí zejména s přechodem odpadového hospodářství na hospodářství oběhové, jak jsem již několikrát zmínil. Druhým podnětem, který nás vedl k vytvoření další specializace je fakt, že se čím dál tím více řeší problematika mikropolutantů a tzv. emergentních polutantů. To jsou rozmanité škodlivé látky antropogenního původu, jejichž výskyt v životním prostředí zatím není regulovaný. Dekontaminace či záchyt těchto polutantů často není vyřešen a v případě některých (např. drogy, hormony ve vodách) nastává problém se současnými technologiemi, které nejsou vyvinuté tak, aby tyto polutanty odstranily. Rádi bychom proto naše studenty vybavili nástroji a vědomostmi tak, aby si s těmito otázkami lehce poradili.

Mimo odbornou stránku jsou do výuky implementovány také další moderní formy výuky. Snažili jsme se obě specializace proto obohatit o praktickou formu. To se nám, věřím, povedlo tak, že do výuky budou vstupovat experti z praxe. Studenti se během výuky setkají s řadou laboratorních cvičení a pokud někoho tato část bude bavit, může si vybrat řadu dalších laboratoří ze širokého spektra povinně volitelných předmětů. U řady předmětů budeme realizovat také exkurze. Vzpomínám si, že během mého studia mě praktická forma výuky bavila snad nejvíce. Není nad to si věci osahat a osvojit si je zkušeností než pouhým přečtením skript. Dokonce se musím přiznat, že funkci některých zařízení jsem pochopil až tehdy, když jsem se s nimi setkal během laboratorního cvičení či na exkurzi. Takovým vyvrcholením praktické výuky jsou předměty nazvané Oborové laboratoře. Tento předmět, který nemá žádné přednášky, studenti splní tak, že se zapojí do běžících projektů naší fakulty životního prostředí. Vyzkouší si řešit určité záležitosti v laboratoři, osvojí si tím řadu dovedností, naučí se práci promýšlet a hodnotit dosavadní postup. V těchto předmětech bychom ve studentech rádi probudili jejich potenciál a inovativní myšlení.

Dalším moderním trendem, který je implementován do výuky jsou speciální předměty označované jako „reverse class“. Tyto předměty budou mít namísto klasických přednášek krátké semináře, kde vyučující bude figurovat spíše jako moderátor než přednášející. Během těchto seminářů se povede diskuze a brainstorming nad určitými problémy. Studenti v těchto předmětech dostanou téma, něco si o něm nastudují z dostupných zdrojů a zkusí kriticky zhodnotit současný stav poznání. Následující výměna názorů v kolektivu studentů, kteří si tento seminář zvolí, může být pro ně mnohem větším přínosem než zkouškový test, ve kterém je zpravidla jen jedna odpověď správná. Cílem těchto předmětů je nejen naučit studenty kriticky myslet, ale zároveň získat komunikační dovednosti, které se jim budou určitě hodit minimálně u státních zkoušek a obhajoby.

Dalším trendem implementovaným do výuky jsou povinně volitelné předměty vyučované v anglickém jazyce.  Požadavky na výuku v anglickém jazyce navíc vyplývají přímo z doporučení akreditačního úřadu a z nařízení vlády. Jako součást implementace cizího jazyka jsme zařadili také povinně volitelný předmět Internacionalizace, který umožňuje studentům vyjet na zahraniční stáž, kurz, workshop či na mezinárodní konferenci.

Jaké možnosti čekají absolventa tohoto oboru? 

nový studijní program reaguje na chystané změny v oběhovém hospodářství a rovněž pokrývá aktuální výzvy z hlediska znečištění životního prostředí. A protože je nový program v souladu s aktuálním vývojem, tak věříme, že absolventi najdou široké uplatnění ať už v soukromé sféře, tak i ve státní sféře. Koneckonců na přechod k cirkulární ekonomice budou muset reagovat obě sféry a já říkám:  „Pojďme jim připravit experty!“. Pro bádavější a více akademicky zaměřené studenty je možnost pokračovat na doktorské studium na naší fakultě, které na nový studijní program přímo navazuje.

Informace k přijímacímu řízení | e-přihláška
Termín podávání přihlášek od 02.09.2020 do 04.10.2020.

Studijní program TECHNOLOGIE PRO OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ byl připravován
prostřednictvím projektu Univerzita 21. století – Kvalitní, moderní a otevřená instituce, reg. č. CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_015/0002408 v rámci  klíčové aktivity Podpora a rozvoj polytechnických studijních programů (KA02).