NEZÁVISLÝ MEZIVLÁDNÍ ORGÁN ZHODNOTIL INVAZNÍ DRUHY A JEJICH KONTROLU NA PLANETĚ ZEMI. ZJIŠTĚNÍ JSOU NALÉHAVÁ.

Invazní druhy patří mezí hlavní globální hrozby pro přírodu, ekonomiku, potravinovou bezpečnost, lidské zdraví i kvalitu života společnosti, a hrají klíčovou roli v celosvětovém vymírání rostlin a živočichů.

Dne 4. září 2023 byla Mezivládní platformou pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) zveřejněna Hodnotící zpráva o invazních druzích a jejich kontrole (IPBES Assessment Report on Invasive Alien Species and their Control). Zprávu po 4 roky připravovalo 86 expertů ze 49 zemí světa a následně ji schválilo 143 států planety. Jednou z vedoucích autorek zprávy byla i členka katedry geoinformatiky Fakulty životního prostředí UJEP Mgr. Jana Müllerová, Ph.D. Podílela se na přípravě kapitoly Management: Výzvy, možnosti a zkušenosti, kde se specializovala na využití moderních technologií včetně dálkového průzkumu při studiu a managementu invazí.

„Považujeme za důležité v souvislosti s vydáním zprávy přitáhnout co nejvíce pozornosti veřejnosti, politiků, státní správy i podnikatelů k problematice invazí, a tím podpořit snahy o jejich řešení, kriticky důležité pro biodiverzitu a stav planety,“ předesílá proděkan pro vnější vztahy FŽP UJEP Ing. Pavel Krystyník, Ph.D.

„Podle zprávy IPBES bylo člověkem zavlečeno v rámci planety již více než 37 000 druhů, přičemž nad 3 500 z nich jsou škodlivé, představující velké riziko pro přírodu i lidskou společnost, a způsobují také výrazné ekonomické škody,“ upozorňuje Jana Müllerová.

Roční náklady na odstraňování škod způsobených invazivními druhy se přitom celosvětově od roku 1970 každou dekádu zčtyřnásobily, a nyní dosahují více než 394 miliard euro. „Jako všude jinde, i tady platí, že prevence je milionkrát účinnější a levnější než reakce v pozdním stádiu invaze, kdy je často již nemožné druh trvale vymýtit. Škody na biodiverzitě, krajině, ale i lidském zdraví a ekonomice jsou často obrovské,“ připomíná Dr. Müllerová.

Hodnotící zpráva přináší také příklady dobré praxe, které poslouží jako inspirace pro předcházení invazím, jejich zvládání či vymýcení. Po každém likvidačním zásahu je nezbytná opětovná obnova ekosystému. „V případě použití postřiku při likvidaci invazních rostlin je nutné napomoci obnově původního vegetačního pokryvu. V monitoringu i managementu invazí lze využít i ty nejmodernější nástroje včetně biotechnologie, bioinformatiky, eDNA, dronů či umělé inteligence,“ uvádí Jana Müllerová.

„Je velice důležité, aby veřejnost pochopila a akceptovala problém, a vytvořila tlak na jeho řešení, jak se dnes už děje například v souvislosti s klimatickou změnou,“ uzavírá Dr. Müllerová.

Odkaz na tiskovou zprávu – zde