Dá se energeticky využít biomasa vypěstovaná na naftou kontaminované půdě?

Ropné látky mají mnoho použití a i proto patří k nejčastějším znečišťujícím látkám v životním prostředí. Perspektivní „zelenou“ metodou nápravy je fytoremediace pomocí energetických plodin, kdy rostlina přispívá k očistě půdy a zároveň produkuje energeticky využitelnou biomasu. Dá se ale tato biomasa opravdu použít např. na topení? Není pak „špinavějším“ palivem než třeba uhlí? Na tyto otázky jsme se zaměřili v nedávném výzkumu. Testovala se energetická plodina druhé generace Ozdobnice obrovská (Miscanthus x giganteus), která obstojně roste i na půdách chudých na živiny či kontaminovaných. Nejprve se zkoumala přítomnost ropných látek v biomase. Ty byly nalezeny jen v listech a navíc i v kontrolních rostlinách pěstovaných na čisté půdě. Jejich přítomnost byla tedy spíše z městského ovzduší než z půdy. Průměrná hodnota výhřevnosti biomasy z kontaminované i nekontaminované půdy byla srovnatelná (cca 17 MJ/kg) a odpovídala  hodnotám hnědého uhlí. Pro přímé spalování je tedy biomasa vypěstovaná na naftou kontaminované půdě použitelná. Dále byla biomasa pyrolyzována. Pyrolýza je moderní tepelný způsob přepracování odpadu na syntézní plyn, pyrolýzní olej a uhel (char). Nebyl pozorován vliv kontaminace na výtěžky produktů. Nicméně půdní kontaminace mírně ovlivnila vlastnosti biomasy a tudíž i složení pyrolýzních produktů ze všech částí rostlin. Souhrnné výsledky ukazují, že biomasa ozdobnice vypěstovaná na kontaminované půdě je energeticky použitelná může přispět k udržitelnějším sanačním postupům.