Témata bakalářských a diplomových prací

Ing. Vladimír Brůna, Ph.D.

  • Aplikace 3D modelu terénu při archeologickém výzkumu v Abúsíru
  • Interpretace satelitního záznamu a tvorba mapy El-Hajézu
  • Interpretace satelitního záznamu a tvorba mapy oblasti USLI, Súdán
  • Mapování archeologických objektů s využitím GPS
  • Archeologická mapa Abúsíru v prostředí mapového serveru
  • Georeference a interpretace map Stabilního katastru
  • Klášter Rajhrad na starých mapách – aplikace v prostředí mapového serveru

Ing. Jan Popelka, Ph.D.

  • Průzkum veřejného mínění – student si zvolí vlastní téma průzkumu veřejného mínění, sestaví jeho plán, provede průzkum, jeho vyhodnocení a interpretuje výsledky průzkumu. Součástí práce by mělo být i publikování závěrů průzkumu v regionálním tisku
  • Chybějící hodnoty v krátkodobých časových řadách – student provede rešerši metod doplňování chybějících hodnot (missing values) v časových řadách a porovná vhodnost vybraných metod na řadách hodinových, denních nebo měsíčních koncentrací znečišťujících látek v ovzduší a ve vodě.
  • Pravděpodobnostní rozdělení krátkodobých časových řad znečištění – student provede detailní analýzu empirického rozdělení vybraných hodinových, denních a měsíčních řad znečištění ovzduší. Cílem práce je najít vhodná teoretická rozdělení a posoudit jejich stabilitu nebo proměnlivost v čase. Závěry práce mají využití ve zvýšení kvality předpovědí budoucího vývoje znečištění.
  • Identifikace zdrojů znečištění – student využije nástrojů statistické analýzy dat k určení zdrojů znečištění ovzduší ve vybrané sídelní oblasti ČR. Vedle identifikace zdrojů bude výstupem práce i stanovení velikosti příspěvku jednotlivých zdrojů na celkovém znečištění zkoumané lokality.
  • Analýza počtu přihlášek ke studiu na FŽP UJEP – student zhodnotí vývoj podaných přihlášek na FŽP UJEP v posledních letech, porovná vývoj s obdobnými fakultami jiných VŠ, pokusí se najít příčiny změn a navrhne řešení vedoucí ke změně stávajícího stavu. Součástí řešení může být i dotazníkové šetření mezi studenty středních škol zkoumající motivaci k podání přihlášky.
  • student může navrhnout vlastní téma založené na aplikaci statistických nebo geostatistických metod a postupů.

doc. Ing. Jan Pacina, Ph.D.

  • Tvorba digitální mapy kampusu UJEP
  • Klášter Rajhrad – informační systém mapových podkladů (zpracování starých map)

Mgr. Jana Müllerová, Ph.D

Dynamika rostlinných invazí

Rostlinné invaze představují závažný problém, který je vzhledem ke své komplexnosti nutno řešit na úrovni krajiny. S pomocí informací o rostlinných získaných z dat dálkového průzkumu, databází a terénních průzkumů se bude navržená práce zabývat šířením invazních rostlin v krajině na příkladu několika modelových druhů.

Témata:

  • možnosti využití metod DPZ ke studiu rostlinných invazí, a to především na datech z bezpilotních systémů (dronu), ale i na datech satelitních
  • dynamika invaze na příkladu modelových druhů (bolševník velkolepý, pajasan žlaznatý, invazní křídlatky – monitoring, predikce vývoje a management

Práce navazuje na projekty Alien species in a changing world, detection, monitoring and prediction (DAAD-21-08) a Využití bezpilotních systémů (UAS) v monitoringu rostlinných invazí na různé prostorové i časové škále a (LTC18007), a navazuje i na další projekty (TA04020455 2014-17, COST: CA16219 HARMONIOUS 2017-2021 a 8J18FR021 2018-2019).

 

Časoprostorová analýza změn vegetace v alpínské tundře Krkonoš

Alpínská tundra patří k nejcennějším územím KRNAP. Přestože se tundra zdá být stabilní, především vlivem globálních změn a lokálních disturbancí a antropogenní zátěže dochází v průběhu času k poměrně výrazným změnám. Jemnozrnnou mozaiku vegetace nad hranicí lesa a její změny je poměrně složité zachytit pomocí terénního mapování, metody dálkového průzkumu, především historické archivní snímky a snímky z dronů mohou při jejím studiu pomoci.

Témata:

  • využití dálkového průzkumu pro studium nelesní vegetace tundry
  • časoprostorové změny vegetace krkonošské tundry
  • antropogenní vlivy na vegetaci krkonošského bezlesí

Práce bude probíhat v rámci projektu Vývoj metod pro sledování změn vegetace a krkonošské tundry analýzou dat z multispektrálních, hyperspektrálních a LIDAR senzorů UAV (2019-2023, BÚ AV ČR, KRNAP)

 

Mokřady v krajině Českého Švýcarska

Mokřady tvoří přechod mezi suchozemským a vodním prostředím, zahrnují množství rozličných typů ekosystémů a slouží jako významný zdroj biodiversity. Zároveň dlouhodobě zadržují a akumulují vodu, ochlazují krajinu a mohou tak přispět ke zmírnění dopadů klimatické změny. V rámci projektu bude vytvořena databáze mokřadních prvků v minulosti i současnosti pomocí již nasbíraných terénní dat, analýzy a digitalizace archivních map, interpretace leteckých a satelitních snímků a detailního mapování pomocí dronů.

Možná témata:

  • interpretace historických map a dat DPZ v oblasti Českého Švýcarska s ohledem na mokřadní stanoviště
  • změny vegetace mokřadních prvků v ČS. Švýcarsku v důsledku odumírání lesa po kůrovcové kalamitě
  • tvorba databáze mokřadů v oblasti Českého Švýcarska a jejich zhodnocením s ohledem na potřeby Správy NPČŠ

Práce bude probíhat v rámci interdisciplinárního projektu ŠVÝCOVOD (TAČR SS05010090, 2022-25, KGI UJEP), který představuje unikátní propojení terénního průzkumu s distančními metodami, konkrétně kombinuje geoinformatiku a dálkový průzkum, botaniku, zoologii, kartografii a historii.

 

Pokud si chcete zvolit vlastní téma týkající se geoinformatiky, lze jej konzultovat s vedoucím katedry.