Podcast

Tentokrát trochu jinak. Povídat si budou spoluautoři Podcastu Zelený čaj, kteří jsou známí svými zajímavými a neotřelými pohledy: Josef Trögl z Fakulty životního prostředí UJEP a Tomáš Salov, mluvčí Národního parku České Švýcarsko.
Má se zpoplatnit vjezd nebo vstup do národního parku? Proč jednodenní turistika zatěžuje obce, proč je tak těžké dostat lidi z aut do vlaků a jak moc nám chybí obyčejná příroda přímo ve městech? Došlo i na dálnici D8, veřejnou dopravu, lavičky mezi paneláky, hlučné motorkáře a otázku, zda ochranu přírody v Česku bereme jako samozřejmou hodnotu, nebo spíš jako překážku.
Speciální díl ukazuje, že o životním prostředí se dá mluvit srozumitelně, vtipně a bez zjednodušování. Nejde o přednášku ani o hledání jedné správné odpovědi, ale o debatu nad tím, proč chceme mít přírodu nablízku, a zároveň často nechceme přijmout, že skutečná příroda bývá divoká, nepřehledná a neuklizená.
Podcast Zelený čaj vzniká ve spolupráci Fakulty životního prostředí UJEP a Správy Národního parku České Švýcarsko.

Pamatujete si školy v přírodě, pohřebné nebo dny, kdy nebylo přes smog vidět na druhou stranu ulice?
Natočili jsme výjimečný díl Podcastu Zelený čaj, ve kterém se vracíme do doby, kdy severní Čechy patřily mezi ekologicky nejzatíženější regiony Evropy.
Tentokrát jsme do studia pozvali hned tři hosty najednou. Historik a senátor Martin Krsek, hydrometeorolog Martin Novák a proděkan FŽP UJEP Josef Trögl vzpomínají na život v kraji, kde děti pravidelně odjížděly na ozdravné pobyty, řeky měnily barvu a ochrana životního prostředí se stala jedním z motorů společenských změn po roce 1989.
Mluvíme ale i o současnosti. O tom, proč Ústecký kraj stále nese špatnou pověst a zda jsme už nezapomněli, jak vysokou cenu region za svou průmyslovou minulost zaplatil.
Podcast vyrábíme společně se Správou Národního parku České Švýcarsko.

Doc. Jan Pacina, který zkoumá svět z výšky i z hlubin. V rozhovoru otevírá téma geoinformatiky jako nástroje, který propojuje vědu, technologie a kreativitu – od práce s drony a laserovým skenováním přes mapování krajiny až po tvorbu digitálních dvojčat měst nebo průmyslových areálů.

Rozhovor ale není jen o technologiích. Dotýká se i dobrodružné stránky vědecké práce – od měření sněhu v horách přes výzkum požářiště v Českém Švýcarsku až po expedice v Súdánu. Jak se sbírají data v extrémních podmínkách? Co všechno se dá z krajiny vyčíst a jak mohou tato zjištění pomoci lépe porozumět změnám kolem nás? Poslechněte si nový díl, který ukazuje vědu v terénu i v souvislostech.

Petr Lenc patří k lidem, kteří zásadně ovlivnili podobu krajiny po těžbě v Ústeckém kraji. Jako někdejší ředitel Palivového kombinátu stál u proměny bývalých lomů v jezera Milada a Most. Dnes působí v těžebních firmách skupiny Sev.en Česká energie a konec uhlí sleduje z první řady – nejen jako technickou a energetickou změnu, ale i jako zásah do života lidí, obcí a celé krajiny. V novém díle podcastu Zelený čaj mluvíme o tom, kdy začalo být jasné, že uhlí v české energetice končí, proč by se k němu podle Petra Lence mělo přistupovat s respektem, co se povedlo i nepovedlo u jezera Milada, proč nemohou být ze všech lomů nová koupaliště a jakou roli má v budoucnosti regionu hrát přirozená sukcese, ochrana přírody, čistá energetika i nová pracovní místa. Rozhovor je o krajině po uhlí, ale také o paměti regionu, hornících a otázce, zda se z Ústeckého kraje může stát skutečný unikát ve střední Evropě.

Strážce Miroslav Rybář v rozhovoru líčí, jak vyměnil kancelářskou práci za náročný terén NP České Švýcarsko. Popisuje střety s agresivními turisty i bizarní situace, jako bylo vyvolávání deště tibetskými mísami přímo v lese. Dozvíte se, jaké to je, když vás „vojna“ dožene v hořícím lese a popel se pod nohama změní v klouzavou past.

Sdílí i zkušenost s nenávistí některých místních obyvatel během velkého požáru a vysvětluje, proč po službě v divočině nejraději uniká k jazzové trumpetě.

Z naší krajiny zmizelo neuvěřitelných 70 % hmyzu? O této tiché tragédii biodiverzity, ale i o mýtech kolem požáru v Českém Švýcarsku a kontroverzním bonmotu, že „suché dřevo nehoří“, mluví v úvodním díle nového podcastu Zelený čaj profesor Jakub Hruška. Vysvětluje, proč nám krajina vysychá, i když množství srážek zůstává stejné, a co ve skutečnosti stojí za velkými lesními požáry.