doc. Kuráň ~ děkan fakulty

Doc. Dr. Ing. Pavel Kuráň ~ děkan fakulty životního prostředí

V letoš­ním roce jste nastou­pil na pozi­ci děka­na fakul­ty život­ní­ho pro­stře­dí. Je to pro Vás při­ro­ze­ný pro­fes­ní růst nebo jste měl pocit, že je potře­ba při­nést na fakul­tu něco nové­ho?

Byla to spí­še nut­nost prin­ci­pi­ál­ních změn v orga­ni­za­ci a smě­řo­vá­ní fakul­ty, pro­to­že fakul­tě reál­ně hro­zil na jaře 2019 zánik po neu­dě­le­ní akre­di­ta­cí ze stran NAÚ pro 3 stu­dij­ní obo­ry (v sou­čas­né době jsou už jenom stu­dij­ní pro­gra­my). To byl pro mně jas­ný impuls, že v orga­ni­za­ci fakul­ty a per­so­nál­ním zabez­pe­če­ní stu­dij­ních pro­gra­mů jsou sys­té­mo­vé nedo­stat­ky.  Z toho­to důvo­du jsem spo­leč­ně s nově vytvo­ře­ným kri­zo­vým štá­bem pro záchra­nu fakul­ty ini­ci­o­val změ­nu struk­tu­ry fakul­ty, zahá­je­ní pří­pra­vy nových stu­dij­ních pro­gra­mů s novým per­so­nál­ním zabez­pe­če­ním a přes­ně sta­no­ve­ným har­mo­no­gra­mem pro rea­li­za­ci jed­not­li­vých kro­ků v doku­men­tu „Akč­ní plán záchra­ny fakul­ty“. 

Pozi­ce děka­na je z vel­ké čás­ti pozi­cí mana­žer­skou, kdy je pro dob­ré fun­go­vá­ní insti­tu­ce, mít jas­nou vizi kam insti­tu­ci vést. Jaká je Vaše vize pro násle­du­jí­cí rok či dva a jaká je ta dlou­ho­do­bá?

Pro násle­du­jí­cí rok je vize zce­la jas­ná – uspět s akre­di­ta­cí ale­spoň 1 nové­ho baka­lář­ské­ho stu­dij­ní­ho pro­gra­mu, což už se do jis­té míry napl­ni­lo – dne 15.10.2019 Rada UJEP pro vnitř­ní hod­no­ce­ní (RpVH) schvá­li­la návrh FŽP o udě­le­ní opráv­ně­ní k usku­teč­ňo­vá­ní baka­lář­ské­ho stu­dij­ní­ho pro­gra­mu Apli­ko­va­ná geo­in­for­ma­ti­ka na zákla­dě insti­tu­ci­o­nál­ní akre­di­ta­ce UJEP. Nosi­te­lem návr­hu je FŽP, při­čemž usku­teč­ňo­vá­ní SP bude pro­bí­hat ve spo­lu­prá­ci s PřF. V pra­xi to zna­me­ná, že v příš­tím roce již s jis­to­tou může­me při­jí­mat stu­den­ty na ten­to stu­dij­ní pro­gram. Ve stej­ný den RpVH dopo­ru­či­la k ode­slá­ní návrh baka­lář­ské­ho stu­dij­ní­ho pro­gra­mu „Ochra­na život­ní­ho pro­stře­dí“ na NAÚ.  Roz­hod­nu­tí NAÚ o udělení/neudělení akre­di­ta­ce na ten­to SP lze oče­ká­vat až v prv­ní polo­vi­ně 2020. V příš­tím roce chce­me také uspět s novým magis­ter­ským stu­dij­ním pro­gra­mem, kte­rý byl v lis­to­pa­du 2019 schvá­len RpVH a v sou­čas­né době dokon­ču­je­me pod­kla­dy k ode­slá­ní na NAÚ.

Dlou­ho­do­bá vize spo­čí­vá v pozi­ci fakul­ty v regi­o­nu i v rám­ci ČR jako solid­ní vzdě­lá­va­cí insti­tu­ce pro oblast život­ní­ho pro­stře­dí a záro­veň jako koor­di­ná­to­ra řeše­ní envi­ron­men­tál­ních pro­blé­mů v regi­o­nu.

Naše Fakul­ta život­ní­ho pro­stře­dí byla prv­ní fakul­tou dané­ho obo­ru v Čes­ké repub­li­ce, teh­dy to vychá­ze­lo ze zvý­še­né potře­by chrá­nit ŽP v oblas­ti seve­ro­čes­ké pán­ve, prá­vě pro­to vznik­la fakul­ta prá­vě v Ústí nad Labem. Máte pocit, že potře­ba vzni­ku fakul­ty už napl­ni­la svou pod­sta­tu? 

Mám pocit, že se fakul­ta spí­še odklo­ni­la od cílů, kte­ré dekla­ro­va­la při svém vzni­ku a mojí sna­hou bude smě­řo­vat fakul­tu k základ­ním zása­dám, kte­ré si fakul­ta vyty­či­la při svém vzni­ku v roce 1991 a to je, citu­ji (doku­ment His­to­rie FŽP):  „Základ­ní ori­en­ta­ce fakul­ty na apli­ko­va­ný výzkum, vzdě­lá­vá­ní a pub­li­kač­ní čin­nost v oblas­ti eko­lo­gie a ochra­ny život­ní­ho pro­stře­dí. Důraz je kla­den na stu­di­um pří­čin naru­še­ní základ­ních slo­žek život­ní­ho pro­stře­dí, na mož­nos­ti a způ­so­by jeho ozdra­ve­ní. Envi­ron­men­tál­ní, eko­no­mic­ké aso­ci­ál­ní aspek­ty trva­le udr­ži­tel­né­ho roz­vo­je se dlou­ho­do­bě pro­mí­ta­jí do veš­ke­ré čin­nos­ti fakul­ty. Ve stu­dij­ním a výzkum­ném pro­gra­mu je pro­to uplat­ně­na zása­da mul­ti­dis­ci­pli­na­ri­ty a fle­xi­bi­li­ty s vyvá­že­ným podí­lem pří­ro­do­věd­ných, tech­nic­kých, eko­no­mic­kých a geo­in­for­mač­ních dis­ci­plín.“

Z toho­to důvo­du bych rád smě­řo­val fakul­tu na tako­vou úro­veň, na kte­ré by byla pro sub­jek­ty z apli­kač­ní sfé­ry a také orgá­ny stát­ní sprá­vy part­ne­rem čís­lo 1 v oblas­ti pro­ble­ma­ti­ky život­ní­ho pro­stře­dí. Fakul­ta by se pro­to měla pro­fi­lo­vat tak, aby byla schop­na nabí­zet kom­plex­ní řeše­ní envi­ron­men­tál­ních pro­blé­mů s pod­po­rou geo­in­for­mač­ních sys­té­mů od che­mic­kých ana­lýz přes opti­ma­li­za­ci odpa­do­vé­ho hos­po­dář­ství firem, zdra­vot­ní a spo­le­čen­sko-eko­no­mic­ké dopa­dy zaří­ze­ní a tech­no­lo­gií (EIA a LCA), až po návrhy revitalizace/ozelenění nevy­u­ži­tých ploch nebo oblas­tí po těž­bě suro­vin. Dosáh­nout toho­to cíle bude vyža­do­vat vzá­jem­né pro­po­je­ní kate­der – kaž­dá kated­ra by se měla ve své oblas­ti vypro­fi­lo­vat a jako výstup defi­no­vat „port­fo­lio“ nabí­ze­ných slu­žeb pro apli­kač­ní sfé­ru nebo pro­jek­ty. 

V ochra­ně život­ní­ho pro­stře­dí se neu­stá­le potý­ká­me s nový­mi výzva­mi, kdy a kde je potře­ba život­ní pro­stře­dí chrá­nit. Je to prav­dě­po­dob­ně nikdy nekon­čí­cí pro­ces a z toho­to důvo­du je dob­ré, aby absol­ven­ti fakul­ty měli co nej­šir­ší a záro­veň co nej­ak­tu­ál­něj­ší roz­hled. Co je pro Vás teď aktu­ál­ní výzvou v ochra­ně ŽP?

V sou­la­du s při­pra­vo­va­nou stra­te­gií stát­ní poli­ti­ky ČR v oblas­ti život­ní­ho pro­stře­dí pova­žu­ji za aktu­ál­ní výzvy v ochra­ně ŽP řeše­ní pro­ble­ma­ti­ky obě­ho­vé­ho hos­po­dář­ství, zádr­že vody v kra­ji­ně, bio­di­ver­zi­ty a spe­ci­ál­ně pro ústec­ký regi­on i řeše­ní pro­ble­ma­ti­ky obno­vy kra­ji­ny.

Fakul­ta by se měla stě­ho­vat v blíz­ké budouc­nos­ti do kam­pu­su — do spo­leč­né budo­vy spo­leč­ně s PřF. Je to jis­tě v his­to­rii fakul­ty zásad­ní moment, při­ná­še­jí­cí nové mož­nos­ti, roz­ší­ře­nou spo­lu­prá­ci, svě­ží pro­stor a mož­nost někte­ré zasta­ra­lé pro­ce­sy ino­vo­vat. Co si od toho sli­bu­je­te?

Je prav­da, že se pří­mo v are­á­lu kam­pu­su dokon­ču­je stav­ba Cen­t­ra pří­ro­do­věd­ných a tech­nic­kých obo­rů (CPTO), kam má pře­síd­lit i FŽP. Pře­sun při­ne­se pře­de­vším důstoj­něj­ší a moder­něj­ší pro­sto­ry pro stu­den­ty a to pří­mo v kam­pu­su uni­ver­zi­ty, čímž se pod­le mě zvět­ší i pocit jejich „sounáležitosti„k celé uni­ver­zi­tě. Navíc před­po­klá­dám, že dojde k lep­ší­mu pro­po­je­ní výzkum­ných týmů a pří­stro­jo­vých kapa­cit pře­de­vším u tech­nic­ky zamě­ře­ných fakult. 

Uni­ver­zi­ta J.E. Pur­ky­ně se dle mého pohle­du dá již dnes srov­ná­vat s ostat­ní­mi regi­o­nál­ní­mi i praž­ský­mi uni­ver­zi­ta­mi co se kva­li­ty týká. Výstav­ba (dnes již dostav­ba) nové­ho kam­pu­su, ino­va­ce obo­rů, zís­ká­ní zají­ma­vých pro­jek­tů a celá řada úspě­chů v sou­tě­žích i vědec­ké čin­nos­ti posu­nu­lo uni­ver­zi­tu za posled­ní roky o mno­ho kro­ků dopře­du. Jak vní­má­te uni­ver­zi­tu v rám­ci ČR jako děkan jed­né z jejich sou­čás­tí?

Jako děkan jed­né z tech­nic­kých fakult vní­mám pře­de­vším význam­né zlep­še­ní vědec­ko-výzkum­né prá­ce na UJEP za posled­ních cca deset let. UJEP a jeho sou­čás­ti se postup­ně stá­va­jí rov­no­cen­ný­mi part­ne­ry význam­ných celo­re­pub­li­ko­vých vědec­ko-výzkum­ných kon­sor­cií a pro­jek­tů (RI Nano­En­viZ – Hey­rov­ské­ho insti­tut…, klas­ter WASTEN – zamě­řen na obě­ho­vé hos­po­dář­ství). Svou pozi­ci posi­lu­je UJEP i v regi­o­nu – part­ner­ství UJEP-UNICRE-UNIPETROL RPA v rám­ci kon­sor­cia 3U pro řeše­ní trans­for­ma­ce regi­o­nál­ních dru­hot­ných suro­vin na zele­né chemikálie.Stoupá i podíl pro­jek­tů s part­ne­ry ze zahra­ni­čí. 

Mimo stě­ho­vá­ní FŽP UJEP do kam­pu­su, došlo také k vnitř­ním změ­nám: ze čtyř kate­der vznik­ly nové kated­ry tři, navá­za­la se spo­lu­prá­ce s nový­mi aka­de­mi­ky i absol­ven­ty při­chá­ze­jí­cí­mi z pra­xe, je navr­že­na akre­di­ta­ce nových obo­rů a rea­kre­di­ta­ce sou­čas­ných. Vypa­dá to, že fakul­ta chyt­la nový vítr, kte­rý je tak potřeb­ný v sou­čas­né době se zvý­še­ný­mi potře­ba­mi spo­le­čen­ské­ho vní­má­ní život­ní­ho pro­stře­dí jako cel­ku — jak na úrov­ni lokál­ní, tak glo­bál­ní. Máte také tako­vý pocit?

Plně sou­hla­sím. Jak jsem již v úvo­du zmí­nil, bez toho­to nové­ho vět­ru by fakul­ta v roce 2020 pře­sta­la exis­to­vat jako samo­stat­ná sou­část UJEP. Pev­ně věřím, že rea­li­zo­va­né orga­ni­zač­ní změ­ny pove­dou k sta­bi­li­tě fakul­ty a násled­ně její­mu dal­ší­mu roz­vo­ji. 

Jste děka­nem FŽP UJEP a sou­čas­ně se věnu­je­te také vědě. Máte za sebou mno­ho úspě­chů v oblas­ti anor­ga­nic­ké a ana­ly­tic­ké che­mie. Jak bys­te ve zkrat­ce cha­rak­te­ri­zo­val prů­řez pro­jek­ty, na kte­rých jste se podí­lel? Mají něja­kou spo­leč­nou zastřešu­jí­cí téma­ti­ku?

Balí­ček pro­jek­tů, na kte­rých jsem se podí­lel, bych roz­dě­lil na dvě základ­ní sku­pi­ny – prv­ní sku­pi­nu tvo­ří pro­jek­ty řeší­cí pro­ble­ma­ti­ku život­ní­ho pro­stře­dí, dru­hou sku­pi­nu pro­jek­ty zamě­ře­né na mate­ri­á­lo­vý výzkum. Prů­nik obou základ­ních sku­pin rea­li­zu­ji prá­vě na FŽP, kde se podí­lím na řadě pro­jek­tů pro pří­pra­vu nových mate­ri­á­lů pro envi­ron­men­tál­ní apli­ka­ce.

Jaký z daných pro­jek­tů nebo výzku­mů, jejichž jste byl sou­čás­tí, má pro Vás nej­vět­ší význam? Jaké­ho si nej­ví­ce cení­te?

V oblas­ti základ­ní­ho mate­ri­á­lo­vé­ho výzku­mu si cením celou řadu pro­jek­tů zamě­ře­ných na výzkum fule­ré­nů, na kte­rých jsem se podí­lel nebo vedl v rám­ci své­ho dok­tor­ské­ho stu­dia na insti­tu­tu pro výzkum tuhých látek v Dráž­ďa­nech (IFW Dre­sden). V rám­ci těch­to pro­jek­tů se mi poda­ři­lo vyro­bit a cha­rak­te­ri­zo­vat celou řadu do té doby nezná­mých fule­ré­nů, pře­de­vším endo­hedrál­ní­ho­fu­le­ré­nu Eu@C74. Můj teh­dej­ší ško­li­tel na IFW insti­tu­tu v Dráž­ďa­nech teh­dy pozna­me­nal: „Koneč­ně jsme před­běh­li i Japon­ce“. Mělo to i dal­ší zají­ma­vé dopa­dy — mně to umož­ni­lo potkat se a popo­ví­dat si v baru s nosi­te­lem Nobe­lo­vy ceny za fule­ré­ny prof. Harrym Kro­to na jed­né kon­fe­ren­ci o fule­ré­nech v Rakous­ku. 

Vel­mi si cením i pro­jekt apli­ko­va­né­ho výzku­mu zamě­ře­ný na vývoj vyso­ko­tep­lot­ní měří­cí cely pro NMR na měře­ní tave­nin poly­me­rů, kte­rý jsem vedl za IPF insti­tut v Dráž­ďa­nech. 

Z doby mého půso­be­ní na FŽP po habi­li­ta­ci na VŠCHT si cením pře­de­vším pro­jek­tů zamě­ře­ných na pří­pra­vu spe­ci­ál­ních sor­ben­tů (mag­ne­tic­kých a reak­tiv­ních) pro odstra­ňo­vá­ní růz­ných polu­tan­tů z ŽP.  

Dlou­ho jste půso­bil na Slo­ven­sku v Bra­ti­sla­vě. Jak vní­má­te tam­ní kra­ji­nu v porov­ná­ní s tou seve­ro­čes­kou? Je důle­ži­té mít pocit, že člo­věk žije na tom správ­ném mís­tě. Je kra­ji­na v oko­lí Ústí nad Labem důvo­dem proč jste se roz­ho­dl žít zde nebo Vás více táh­ly aka­de­mic­ké či pro­fes­ní mož­nos­ti?

Sho­dou okol­nos­tí je kra­ji­na kolem Bra­ti­sla­vy ve smě­ru na Pezi­nok hod­ně podob­ná pod­kruš­no­hor­ské oblas­ti. Zve­da­jí se tam postup­ně Malé Kar­pa­ty, tak­že někdy mám pocit při pohle­du na Kruš­né hory od Vše­bo­řic nebo ces­tou do Dráž­ďan, že jsem doma. V oko­lí Bra­ti­sla­vy ale nena­jde­te tako­vá mís­ta, jako jsou v Čes­kém Švý­car­sku – sou­těs­ky v Hřen­sku, ská­ly v Tisé, Pravčic­kou brá­nu – to se hned tak někde nevi­dí. Tato mís­ta jsem ovšem pozná­val pře­de­vším na svých výle­tech za mého dlou­ho­le­té­ho půso­be­ní v Dráž­ďa­nech. Začí­nal jsem Sas­kým Švý­car­skem a zjis­til jsem postup­ně, že na čes­ké stra­ně je kra­ji­na ješ­tě hez­čí – mlu­vím teď o oblas­tech Labské pís­kov­ce a Čes­ké Švý­car­sko. 

Tím chci říci, že kra­ji­na (oko­lí ÚL) hrá­la význam­nou úlo­hu, proč jsem se roz­ho­dl žít zde. Samo­zřej­mě byly i dal­ší důvo­dy (pri­vát­ní, pro­fes­ní), kte­ré k tomu­to roz­hod­nu­tí při­spě­ly – např. moje man­žel­ka pochá­zí z Děčí­na.

Jak vidí­te svět nebo naší repub­li­ku za 10, 30 a 50 let. Máte pocit, že při­jdou něja­ké spo­le­čen­ské “vlny” vedou­cí ke zvý­še­né­mu zájmu o ochra­nu život­ní­ho pro­stře­dí?

Pod­le mého názo­ru může­me oče­ká­vat zvý­še­ný zájem o ochra­nu ŽP. Bude­me se potý­kat se suchem, kli­ma­tic­ký­mi změ­na­mi, voda se sta­ne do 50 let stra­te­gic­kou suro­vi­nou, v hori­zon­tu 10–30 let musí­me vyře­šit pro­blém sklád­ko­vá­ní odpa­dů a tím i obě­ho­vé­ho hos­po­dář­ství.

~

  • vzduch, voda nebo země?
  • auto nebo vlak?
  • batoh nebo kufr?
  • sport nebo čet­ba kni­hy?
  • ran­ní ptá­če nebo noč­ní sova?
  • kari­mat­ka nebo mat­ra­ce?
  • čaj nebo káva?
  • list­náč nebo jeh­lič­nan?
  • jaro nebo pod­zim?
  • rýže nebo bram­bo­ry?
  • maso nebo vege?
  • písek nebo čedič?
  • Ame­ri­ka, Afri­ka nebo Asie?
  • foto­vol­tai­ka, větr­ná energ., bio­ma­sa nebo jádro?
  • řepka nebo len?
  • kočka nebo pes?
  • měs­to nebo ves­ni­ce?
  • hory nebo pláž?