Starostové hledají způsoby, jak zadržet vodu krajině a oživit svou obec

Nejen teorie, ale i praktické ukázky toho, jak mohou obce měnit krajinu kolem sebe. Starostové z Ústeckého kraje se sešli v Bořislavi na Teplicku.
„Ukazujeme starostům, jak zadržet vodu v krajině, vytvořit biokoridory nebo vybudovat suché poldry. Tak, aby byla krajina prostupná a zároveň odolná vůči extrémům počasí,“ vysvětluje doc. Petr Vráblík z Fakulty životního prostředí UJEP.
Seminář pořádaný Celostátní sítí pro venkov a Fakultou životního prostředí UJEP nabídl starostům praktické rady, inspiraci a příklady, jak revitalizovat problémová místa a zároveň zlepšit životní prostředí pro své občany.
Pro malé obce je to ale dlouhodobý běh na dlouhou trať. Někde netuší, co mohou měnit. „Projektování může trvat tři až pět let a finance většinou zajišťuje stát. Pro obce je však výhodou, že stát platí většinu nákladů,“ dodává Vráblík.
V Bořislavi se revitalizovalo bývalé koupaliště a vznikly zde dvě vodní nádrže, suchý poldr a sedm přístupových cest s interaktivními prvky.
„Místo se stalo oblíbeným cílem procházkových tras i kulturních akcí,“ říká starosta Jaroslav Pauza s tím, že i on se tu rád koupe. Díky těmto změnám se snížilo riziko povodní, krajina lépe zadržuje vodu a lidé mají nové bezpečné místo k odpočinku i zábavě.
„Pozemkové úpravy jsou skvělým nástrojem pro ozdravení krajiny a adaptaci obcí na změnu klimatu. Důležité je zajistit kontinuitu v údržbě a zapojit do procesu všechny – od obcí po zemědělské subjekty a veřejnost,“ shrnuje Vráblík.
„Bylo to zajímavé. Vyrůstal jsme v Teplicích. Region je poznamenaný těžbou a do budoucna bych chtěl pracovat na rekultivacích,“ říká student programu Obnova krajiny Jakub Zeleník, který se s dalšími studenty semináře také zúčastnil.