Letní sucha zpomalí růst stromů

Fakulta životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem se zapojila do rozsáhlého evropského výzkumu, který zkoumal dopady globálních klimatických změn na růst stromů. Výsledky této studie byly právě publikovány v prestižním vědeckém časopise Nature Communications.
„Výzkum – v rámci něhož byly analyzovány desetitisíce stromů hlavních domácích dřevin ve střední a jihovýchodní Evropě – ukázal, že oteplování má na růst stromů negativní dopad. Původně se předpokládalo, že globální oteplování prodlouží vegetační období, čímž stromy získají více času k růstu a tvorbě dřevní hmoty. Výzkum však odhalil, že letní sucha budou natolik extrémní, že růst stromů se v tomto období velmi zpomalí – a ve zbytku roku už nedojde k dohnání těchto ztrát,“ shrnuje hlavní zjištění dendrochronolog Mgr. et Ing. Jiří Lehejček, Ph.D., z Fakulty životního prostředí UJEP.
Vědecký článek v Nature Communications dále uvádí, že:
„Stres způsobený letním suchem bude ještě nějakou dobu kompenzován prodloužením vegetačního období, což povede ke stabilním nebo dokonce mírně pozitivním trendům v šířce letokruhů, tedy i celkovým přírůstům dřevní hmoty. Tento trend však bude trvat pouze do tzv. bodu zlomu, který použité modely předpokládají v letech 2040–2050. V druhé polovině 21. století už bude s velkou pravděpodobností docházet k poklesu růstu, a to zejména, nikoli však výhradně, na sušších stanovištích. Prodloužené vegetační období zde nestačí vyvážit dopady sucha, což vede k výraznému poklesu růstu u všech sledovaných rodů, především v suchých letech.“
Fakulta životního prostředí UJEP přispěla k výzkumu daty z dlouhodobě sledovaných lokalit v Krušných horách a Krkonoších.
„V Česku i v Evropě máme hustou síť dlouho fungujících meteorologických stanic a díky tomu velmi přesnou znalost klimatických podmínek. To je naprosto klíčové pro pochopení vztahu mezi růstem stromu a charakterem vegetační sezóny (typicky průběh teplot a srážek). Data o počasí tak byla při výzkumu porovnávána s letokruhy ze vzorků odebraných z lesů. Díky tomu můžeme pochopit, kdy stromy rostly rychleji a kdy naopak došlo ke zpomalení či úplnému zastavení růstu, a hlavně co toho bylo příčinou. Tato data se následně využívají k modelování budoucího vývoje růstu lesních dřevin v klimatických scénářích,“ vysvětluje dr. Lehejček.
Odběry vzorků probíhají šetrně a zdravým stromům nemohou ublížit.
„Studentům to přirovnávám k ťuknutí datla. Strom místo vývrtu zalije pryskyřicí a obalí novou kůrou. Po roce už ani sami nenajdeme, odkud jsme vzorek odebrali,“ dodává dr. Jiří Lehejček.
Ve výzkumu měla klíčovou roli Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, zejména první autor publikace RNDr. Jan Tumajer, Ph.D. Podílela se na něm řada institucí včetně Katedry ekologie lesa ČZU, Výzkumného ústavu pro krajinu, Botanického ústavu Akademie věd ČR a dalších.