Sukcesní trajektorie mravenců v posttěžebních lokalitách

Konzistentní sukcesní trajektorie druhové bohatosti, složení a funkčních znaků mravenců na posttěžebních lokalitách v evropském listnatém lese

Protože mravenci představují významný taxon suchozemských potravních sítí a zároveň důležité ekosystémové inženýry, je pochopení sukcese společenstev mravenců zásadní pro porozumění obnově ekosystémů po narušení. Zkoumali jsme sukcesi společenstev mravenců na výsypkách po těžbě hnědého uhlí ve smíšených listnatých lesích severozápadních Čech. Bylo zahrnuto více lokalit lišících se stářím od 1 do 50 let od vzniku výsypky. V letech 2001 a 2020 jsme porovnávali druhové složení, funkční znaky mravenců a charakteristiky stanovišť na chronosekvencích rekultivovaných a nerekultivovaných ploch a také na nenarušených referenčních lokalitách v okolní krajině.
Ačkoli charakteristiky stanovišť, jako je pokryv korunami stromů či podíl holé půdy, hrály významnou roli, nejsilnějším prediktorem druhového bohatství a složení mravenců se ukázal věk sukcese. To naznačuje, že lokality sledují podobnou sukcesní trajektorii. Během sukcese se zvyšoval počet druhů mravenců, nikoli však jejich celková abundance. Složení společenstva se postupně přibližovalo referenční krajině, kde jsou běžné méně agresivní druhy.
V raných sukcesních stadiích byly dominantní druhy s královnami zakládajícími kolonie samostatně uzavřením se v zakládací komoře a spoléhajícími na vlastní zásoby (klaustrální způsob). V pozdějších stadiích převažovaly druhy, jejichž královny při zakládání kolonie opouštějí komoru a vyhledávají potravu (semi-klaustrální způsob). Druhy sociálních parazitů se rovněž vyskytovaly častěji v pozdějších než raných fázích sukcese. Tyto výsledky naznačují, že dostupnost zdrojů pro mravence se během sukcese zvyšuje, což může podporovat koexistenci druhů.
Tempo změn druhového bohatství a složení bylo vysoké na mladých lokalitách a s věkem stanoviště se zpomalovalo. Se stárnutím lesních porostů v sukcesní řadě rostla abundance lesních druhů mravenců. Nezaznamenali jsme rozdíly v druhovém bohatství mezi rekultivovanými a nerekultivovanými lokalitami. Nejpočetnější byli druhy eurytopní, jejichž abundance se však během sukcese výrazně neměnila.
Celkově výsledky ukazují, že jak lesní porosty stárnou a koruny stromů se uzavírají, druhové bohatství a složení společenstev mravenců se konzistentně mění, přičemž v pozdějších fázích přibývá zdrojů a dochází k složitějším druhovým interakcím.

Zdroj: Hovorková, M., Holec, M., Mudrák,O. & Frouz, J. Consistent successional trajectories of ant species richness, composition, and functional traits on post-mining sites in European deciduous forest. Online. Myrmecol. News 35: 61-71. 2025. ISSN 1997-3500.

Archiv ostatních publikovaných článků naleznete zde